Dětství jako vstup do života, aneb všímejme si dětí víc..

26. června 2012 v 18:35 | Geiko |  Proza
Traumatické stavy z dětství, jsou stěžejní v negativním duševním vývinu jedince. Bouřlivé ataky uvádějící svůj objekt do strachu a stresu narušují jeho psychickou rovnováhu. Zvláště pak v případech opětovného vznícení činitele a následném zamlčení vysvětlení ataky, nebo v případech nevědomí činitele , ku svému jednání vůči danému jedinci. V raném stádiu, tedy ve vzniku a počátku ovlivňování takovéto psychiky, postižená osoba téměř vždy nevnímá žádné posuny ve svém chování, nebo nezaznamenává žádné další nežádoucí příznaky, mnohdy až několik let. V této době je zakořenění různých ujm nejpravděpodobnější a nejrizikovější, jelikož jde o nevratné poškozování a ukládání špatně působících složek do lidského podvědomí a to zejména proto, že ve stadiu růstu a poznávání je mozek nejvíce schopen přijímat informace a převádět je do praktického stavu instinktivně. Vnímání mladého jedince, máme-li na mysli dítě, je zcela v pořádku ve srovnání s ostatními jedinci stejného stáří, je-li jeho osobnost rozvíjena standardním způsobem podobně jako u ostatních. Jestliže se dostává jedinci společenského kontaktu, vzdělávání, standardní výchovy matky a jsou-li mu poskytnuty základní podmínky k žití, je těžké vypozorovat nedostatky, zapříčiňující 'počátek'. Z čehož vyplývá, že je potřeba intenzivního starání se o pocity dítěte a také sledování jeho chování. Není-li však určitá odchylka spatřena, či jestli je dokonce přehlížena vede to k pozdější psychické deformaci ..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama