‘Slečna‘ nenávist

17. června 2012 v 2:12 | Geiko |  Proza
Vysoká, svůdně čarovná milenka, nestárnoucí láska, simulující milné ukojení naší chtíče. Věrná dámička co hraje si s námi, když jsme sami. Ona se vrátí, šeptá nám srdce. Čím více ji chceme, tím méně nás nechává čekat, naplňuje nás a sametovým jazýčkem nám obtahuje šíji. Její dlouhé nohy zlehka šálí naši mysl, až ji pohltí. Jsme spolu jen já a ona, ostré lakované nehty zarývá do mých zad a já cítím bolest jako vroucí polibek. Stává se mojí krví a vkrádá se mými žilami pod usychající kůži. Je valnou dávkou morfia, drog a voní po benzínu. Své srdce jsem utopila v její moci, ponořila jej do černé bezedné studny jejích očí. Očí, vybízejících k pokušení a hříchu, plných jedu a černé shnilé vody, která se vydává za slzy nám vlastní. Dychtíme po kouři z jejích ust, přesto že nás rdousí, chceme ji vlastnit, ale ona vlastní nás. Slečna nenávist, co je hostem velmi ráda, ač nezvaná, přichází na skleničku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama