Říjen 2012

Človíček sebevrah

27. října 2012 v 22:20 | Geiko |  Poemy
Človíček sebevrah

Prostá bytost se sprostým já,
ve vaně leže naříká.
Pilu v rukou a v ustech roubík má,
co as dělat bude?!

Než hrot kůži jeho okusí,
cos říká mu, že nemusí...

Z chodeb mravní pitevny,
kloub nebožáka kvičí,
bolest líčí,
jako roli zjevně podstatnou.

Člověk je jako střevíce

24. října 2012 v 21:44 | Geiko |  Proza
Lidé jsou jako střevíce..

Nemusí nám hned na první pohled padnout do oka, ale když si je vyzkoušíme, možná se nám zalíbí. Občas jsme šťastní z jejich koupě, ale někdy začnou tlačit, už za pár dní. Pak ty puchýře lepíme náplastmi a v botách chodíme dál za cenu sedřené kůže, nebo koupíme nové, lepší a pohodlnější. Je jen na nás z kterých bot si chceme udělat příjemné společníky na dlouhých cestách, je na nás, kvůli kterým z nich přečkáme bolest a které opustíme...
Jedno je však jisté, potřebujeme je a reklamace zde nehraje žádnou roli.