Listopad 2012

DÁMA na sklonku

26. listopadu 2012 v 16:09 | Geiko |  Poemy
Dáma na sklonku

Je vyschlá jako ramena starých stromů,
omšelá vlečka snesla se k zemi,
a víc, už nic na ní se neurodí.

Má záda co opisují křivky kořenů,
snad je to pryskiřice,
co prýští jí z očí,
jež obtěžkány víčky klopí.

Aby neviděla naději a něhu,
jenž jiné ženy vláhou kropí,
ona lpí na životě, jako takovém.

Lapá po doušcích blahodárné vody,
však z jejích utrob jde pouhé vrzání.
Pak upadá a v ohni krbu dobře hoří...