DÁMA na sklonku

26. listopadu 2012 v 16:09 | Geiko |  Poemy
Dáma na sklonku

Je vyschlá jako ramena starých stromů,
omšelá vlečka snesla se k zemi,
a víc, už nic na ní se neurodí.

Má záda co opisují křivky kořenů,
snad je to pryskiřice,
co prýští jí z očí,
jež obtěžkány víčky klopí.

Aby neviděla naději a něhu,
jenž jiné ženy vláhou kropí,
ona lpí na životě, jako takovém.

Lapá po doušcích blahodárné vody,
však z jejích utrob jde pouhé vrzání.
Pak upadá a v ohni krbu dobře hoří...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Megamax Megamax | Web | 26. listopadu 2012 v 16:16 | Reagovat

Máš zájem o to že by ses zučastnil/a aktualní bleskovky a získal/a diplom jestli ano tak se jí zůčasti na novém blogu Megamax kde stačí zodpovědět pouhých šest otázek no tak tedy hodně štěstí.

2 Jehane Jehane | E-mail | Web | 29. listopadu 2012 v 19:39 | Reagovat

Ahoj, náhodou jsem nakoukla na tvůj blog. Tahle báseň mě hned zaujala. Líbí se mi, že si ji můžu přebrat více způsoby, není moc jednoznačná, takže si v ní každý může najít něco svého. První dvě sloky jsou opravdu podařené! Moc se mi líbí ta část o pryskyřici. Jestli můžu poradit, trošku pouvažuj nad posledním řádkem v 3. sloce - jako jediný končí souhláskou a přijde mi, že není tak znělý, jak by mohl být ;) (Omlouvám se, někdy mám sklony rozdávat kolem sebe moudra.) Myslím, že se tady u tebe ještě porozhlédnu a myslím, že tady určitě najdu spoustu zajímavých dílek :)
Jehane

3 Geiko Geiko | 29. listopadu 2012 v 20:43 | Reagovat

[2]: Děkuji :) Ne ne, jsem ráda za kritiku pozitivní i negativní... :D Jinak to co jsi napsala, jsem ráda, že to tak ve finále na tebe působí :) (můj záměr) :D Jinak co se týče znělosti já to frkám jedno přes druhý tak, jak se mi to dobře recituje takže :D ... Možná můžeš mít i pravdu :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama